Archive for Leden, 2009

Tržby Microsoftu klesají kvůli linuxovým netbookům

Leden 28, 2009

Dobré zprávy přináší portál http://www.root.cz :

Microsoftu se v poslední době příliš nedaří a společnost se rozhodla propustit asi 5000 zaměstnanců. Jedním z důvodů, které stojí za finančními problémy, je snížení prodeje desktopových Windows. Těm neprospívá především aktuální trend malých a levných netbooků s linuxovými distribucemi. Jak velký je propad?

více tady

Pocta panu prezidentovi

Leden 19, 2009

Prvního ledna jsme doma poslouchali novoroční projev pana prezidenta Václava Klause. Pan prezident připomněl výročí 10 let v NATO a 5 let v EU. Řekl, že pro naši zemi není jiná cesta než v EU být, otázkou jsou podmínky, které si máme možnost vyjednat. Poté připomněl, že jsme se do nedávna měli dobře, ale to teď skončilo a nějakou dobu bude hůř. O utahování opasků, jako bylo na začátku 90. let, nepadlo ani slovo.

Jsem rád, že je Václav Klaus naším prezidentem, velmi si ho vážím a tímto příspěvkem mu vzdávám poctu.

Kdy pustí plyn

Leden 19, 2009

Podělím se o krátkou úvahu na aktuální téma:

Pokud přestane proudit plyn, přepneme provoz na zásobníky a jedeme dál. Po obnovení dodávek berem 2x tolik, protože část spotřebováváme a částí doplňujeme zásobník. Až se zásobník doplní, odběr se sníží a plynoměr ustálí. Kolik nám ukáže? Přesně stejně, jako kdyby žádný výpadek dodávky nebyl.

Čili jako dodavatel, pokud znám kapacity zásobníku odběratele, mohu dělat výpadky, působit paniku a přitom mít jistotu, že nic netratím. Možná uhádám vyšší cenu, za kterou nabídnu nějaké „jistoty“ pro budoucnost. 🙂

Proč to neřeknou?

Leden 19, 2009

Václav Havel leží už kolikátý den ve špitále a média se můžou přetrhnout, aby nám každou hodinu hlásili, jestli je mu lépe nebo se přitížilo. Nikdo ale nikde nezmíní, že bývalý pan prezitent byl náruživý kuřák a toto jsou s velkou pravděpodobností důsledky celoživotního díla.

Jak dopadají kuřáci, v médiích nevidíme. Zato každý, kdo někdy navštívil nějaké plicní oddělení, má nezapomenutelný zážitek. Až bude mým dětem okolo 10 let, určitě jim ho dopřeju. Co oči nevidí, to srdce nebolí a hlava neřeší.

Perl mě zachránil

Leden 17, 2009

2 hodiny hledám na netu, jak pod FreeBSD přečíst data ze séeriového portu a propadám zoufalství. Návody jsou, ale nefunguje to, nechápu proč. Nastavím rychlost portu, dám čtení a čte to kraviny.

Tak zkusím zadat „read serial port perl“ a během chvíle nacházím zdrojáček na pár řádek, který evidentně bude fungovat. A taky, že jo. Změním rychlost, umažu pár kravin a jede to na první pokus. Sláva Bohu, ať žije Perl!

How to read data from serial port on FreeBSD:

#!/usr/bin/perl
#

use Device::SerialPort 0.12;

$PORT      = „/dev/cuaU0“;          # port to watch

$ob = Device::SerialPort->new ($PORT) || die „Can’t Open $PORT: $!“;
$ob->baudrate(19200)   || die „failed setting baudrate“;
$ob->parity(„none“)    || die „failed setting parity“;
$ob->databits(8)       || die „failed setting databits“;
$ob->handshake(„none“) || die „failed setting handshake“;
$ob->write_settings    || die „no settings“;

open(DEV, „<$PORT“) || die „Cannot open $PORT: $_“;

$_ = <DEV>;
$a = <DEV>;
$b = <DEV>;

print $b;

undef $ob;

Jak si vzdáleně povolit remote desktop

Leden 14, 2009

Připojit si vzdáleně registry a změnit

HKLM\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\Terminal Server\fDenyTSConnections

na 0. Potom restart systemu:

shutdown -m \\srv1 -r -f -t 0

Pláču pro auto

Leden 6, 2009

Před šesti lety jsem dostal auto. Krásný Ford Escord vínové barvy, kterého rodiče před lety koupili z druhé ruky, a který s rodinou absolvoval nespočet výletů po ČR i Evropě. Doma a na stavbě odvozil, co šlo i nešlo. Velikost kufru nebyla omezením. Co se nevešlo tam, šlo na střechu. Gumicuky vyřešily vždycky všechno. Do té doby jsem auto neměl a ani nejezdil. Počítač jsem k zákazníkovi donesl a s monitorem pomohl kamarád. Doma jezdil jen brácha, který měl větší důvěru, jak už mladší bráchové mívají.

Nové auto přineslo nové věci, nové způsoby, nové možnosti, nové starosti. Mohli jsme jet na nákup a nakoupit tolik jídla, že se ho polovina zkazila a vyhodila, protože se nestihlo sníst. Jezdili jsme do OBI a kupovali tam kraviny jen tak pro radost nebo proto, že by se mohly hodit. Kolikrát jsme tam s dcerou jeli jen tak, protože cestou v autě jsme si nejlépe popovídali. V neděli jsme jezdili na bohoslužby, které byly jeden kilometr daleko, abysme nemuseli jít 20 minut pěšky.

Rodina se rozrůstala a na zadním sedadle přibyly sedačky. Na autě se objevily první závady. Přestal fungovat větrák, zadní stěrač nestíral a někdy nešlo nastartovat. Začal jsem se seznamovat s motorem a pojistkovou skříňkou, donutil se zajet do servisu. Tam ale vždycky našli spoustu dalších závad, které bylo třeba odstranit. Měnili jsme tlumiče a olej, brzdové destičky a kapalinu, seřizovali ostřikovač skel a zamazávali poškrábaný lak na dveřích. Jedna, druhá, třetí technická …

Přestěhovali jsme se z Prahy pryč a role auta se změnila z rozmaru na nutnost. Na nákupy do supermarketu jsme začali jezdit, protože v okolí žádný Albert není, a do příštího nákupu nezbyde prakticky nic. V OBI jsme za poslední rok byli asi 2x, protože popovídat si můžeme na procházce a na hraní si posbíráme kamínky. Na bohoslužbu bysme rádi chodili kilometr pěšky a odpustili si připoutávání dětí v sedačkách, kdyby ta možnost byla …

S pořízením hypotéky nám začala finanční krize o pár let dříve a s ní i osekávání výdajů, což se dotklo i preventivních prohlídek auta. A tak se stalo, že při poslední návštěvě servisu mi doporučili se auta urychleně zbavit. K seznamu toho, co bych potřeboval opravit, připsali závady, o jejiž existenci jsem neměl nejmenší tušení. Celková oprava by stála víc než jiné auto v lepším stavu.

Češi jsou národ nedůvěřivý a tak jsem nechal auto prohlédnout jiným technikem. Kroutil hlavou, začal vyjmenovávat, co by se mi všechno mohlo stát a když viděl, jak zelenám, prohlásil: „Už o tom radši nebudeme mluvit. Zbavte se ho co nejříve.“ A bylo. Fakt jsem tomu nemohl věřit. Ano, cuká to, když rychle šlápnu na plyn. Ručka taky už moc nebrzdí, ale vždycky (když tam je benzín) nastartuje i v těch njvětších (-12) mrazech a doveze mě, kam potřebuji.

Těžko se smiřuji s tím, že toho auta, které mám rád a se kterým jsem toho tolik prožil, už nemám investovat a mám se ho co nejrychleji zbavit. Auto, které nastaruje na poprvé a bez problémů odveze 5 metrů dlouhou odpadní rouru, mám dát někam mezi star0 orezlé Škodovky a Favority.

A aby mi bylo lépe, píše mi maminka SMS, že se o auto, které mi tak slouží, špatně starám.

Pláču. Je mi 30 a pláču. Dítě se přitulí k mamince, já jdu na panáka. Na zdraví !