Archive for the ‘Uncategorized’ Category

Google, vole!

Listopad 22, 2009

Co je a co není bod zlomu v životě člověka, je diskutabilní pojem. Osobně považuji za zlomové okamžiky, kdy se otevře nějaká oblast, možnost, která tu doposud nebyla: dosáhnout na kliku změní v životě hodně, žačít chodit nebo zjistit, jak přicházíme na svět …
V životě starší dcery nastal velký průlom v tyto dny – objevila Google. Ne, že by o něm nevěděla dříve, ale teď jí asi došlo, k čemu je. A tak celé dny vyhledává všechno možné: superhry, jen počkej, tank, super tux, barbíny … Potom na něco kouká nebo něco hraje. Google má fantastickou fíčuru pro prvňáčky – i když napíšete ve slově špatně písmenka, uhádne, co jste tím mysleli. Začal nový život.
V té souvislosti jsme s ženou řešili, jak zabránit dětem chodit na stránky, které pro ně nejsou vhodné. Úkol to nesnadný. Pobavil mne jeden článek o tom, jak naopak některé děti díky převaze znalostí sledují a omezují v internetování své rodiče. K tomu, doufám, hned tak nedojde :-)))))))))

Reklamy

Microsoftu zakázali prodávat Windows

Listopad 18, 2009

podle článku na Novinkách zakázali Microsoftu prodávat v Číně windows, protože v nich používají nelegálně čínské fonty. Škoda, že něco takového zatím v Čechách asi nehrozí.

Pozor na bankomaty s windows

Listopad 8, 2009

V časopise Sdělovací technika vychází velmi zajímavý seriál o bezpečnosti. Tentokrát se autor V.Klíma věnoval zabezpečení v oblasti bankovnictví. Nejvíc mne dostalo toto:
Také nehovoříme o tom, že existují administrátoři, kteří nechají v bankomatu přednastavené heslo 1234, jež je vytištěno v návodu (stalo se). Nehovoříme ani o tom, že někdo může připustit, aby v bankomatu byl operační systém Windows a s ním i tzv. trojští koně, zachytávající otevřeně PIN (stalo se).

Let your kids phone me kindly

Listopad 5, 2009

Jednoho pozdního podzimního večera uprostřed věčné nestíhačky zvoní telefon, neznámé číslo, zas nějaký vopruz. Vezmu to a na druhé straně slyším hluky z místnosti. Jako když někdo zapomene zamknout klávesnici a telefon sám od sebe vytočí poslední číslo.
„Haló! Je tam někdo?“, křičím. A k mému překvapení se ozývá vysoký dětský hlásek:
„Aba uva habebe“.
„No dobrý, a co mi ještě řekněš?“
„Uí papa rapa“
„Jo, a jak dělá pejsek?“, zkouším klasickou otázku na malé děti.
Ticho.
„A co kočička?“
Zase ticho. Tím jsem to úplně zabil.
Tak jsem dal telefon dcerám, které komunikaci rychle rozproudily. Dokonce prý poznaly volajícího 🙂 Vyzkoušely všechny zvuky zvířat, jak se jmenuješ, dej nám tátu, dej nám mámu, zkusily i „mazej spát“ až to nějak skončilo ani nevím proč.
Takže, až budete chtět pobavit své děti, vytočte jim moje číslo, není problém, pokecáme.

Havárie na Sajano-Šušenské vodní elektrárně

Říjen 14, 2009

17.8.2009 došlo na největší vodní elektrárně v Rusku na řece Jenisej k závažné havárii. Uvolnil se kryt jedné z deseti turbín a voda, která z ní tryskala, zatopila strojovnu elektrárny. O život přišlo 72 lidí. Základní parametry:

  • Výška hráze: 245m
  • Délka hráze: 1066m
  • Šířka základů: 110m
  • Šiřka v koruně: 25m
  • Nominální výkon: 6400MW (10 agregátů po 640MW)

Na youtube se dají najít zajímavá videa na toto téma. Nejlepší je následující, nechtěl bych tam být.

Dvojí tvář Michaela Kocába

Říjen 11, 2009

Plakát s Michaelem Kocábem jsem v pokoji neměl, protože jsem ho neměl. Jinak by tam visel. Pražský výběr nebo Černé světlo jsou jedny z nejlepších věcí, co v Čechách vznikly, a proto byl pro mě Michael Kocáb vždycky king.

Jak se ale mistr muzikant změnil v ministra, je pro mě těžkým zklamáním. Dokážu pochopit, že vyhodil Pavlíčka z Výběru, když na to Michal neměl čas. Prohlásit potom ale, že to byla jeho „tvůrčí dílna“ a Michal zde byl jen jako host, mi moc férové nepřijde.

Včera jsem poslouchal Pražský výběr 2 a první píseň, co jsem našel je – světe div se – o nepracujících.

Tak to nechápu. Na jedné straně posílá nepracující makat, na druhé straně se jich zastává a v důsledku se tím pracujícím vysmívá. Veřejně podporuje menšinu, která parazituje na Českém národu. Příští rok snad pozve zpět Rusáky …

Bez váhání provaz

Září 22, 2009

Bez váhání provaz bych dal opilcovi, který napadl řidiče autobusu v Písnici. Řidič poté upadl do bezvědomí a zemřel. Objevily se spekulace, že to nebylo kvůli napadení. Na to bych nebral ohled. To se prostě nedělá.

Závidím všem, co bydlej v Praze

Září 19, 2009

„Závidím všem, co bydlej v Praze“, bylo dnes na Facebooku, „protože jsou tam všechny supéér akce ;-)“.

Přesně tak. Nežít v Praze je pro mě hrozný handicap. Jezdit autem za půl roku omrzelo a s tím novým po 14 dnech. Napřed jsem pil nealko pivo, potom jsem odcházel dřív, zkusil jsem i poslední vlak. Nakonec jsem to vzdal a našel si vyčerpávající práci. Ranní, odpolední, noční. 6 hodin spánku stačí. Kámoši jsou na Facebooku, pomazlím se s potkanem a Tiesta mi zahraje osobně Fajnrádio.

kytary.cz – Nebojte, nic (vám) nebudeme nutit

Září 13, 2009

Představte si: pátek, přišly prachy z projektu, pohoda. Příležitost se potěšit, třeba si něco koupit. Třeba si něco koupit ke keyboardu. Určitě potřebuji druhý pedál a taky dcera bude mít narozeniny, tak bych jí mohl koupit vlastní flétnu.
Navštívili jsme tedy obchod kytary.cz na Pankráci. Je dobře dostupný a dá se před ním zaparkovat. I když se specializují na kytary, mají i keyboardy, bicí, mikrofony, komba … Není lepší způsob, jak představit šestileté holce hudební nástroje, než ji vzít do hudebnin. Elektrická kytara, klasická kytara, basová kytara, pětistrunná baskytara, dvanáctistrunka, kytarové kombo, basové kombo, 800 wattů zesilovač … všechno vedle sebe. Může si sáhnout, může si brnknout. Je jasně vidět rozdíl mezi keybordem pro děti a pro opravdové hráče 🙂

Prošli jsem obchod, omrkli nástroje a zařadili se do fronty u pokladny. A teď to dilema – co koupit a co ne. Začneme pedálem. Mají flétny – vybereme flétnu. Za pultem mají kabely – těch by se také pár hodil. Kombo ke klávesám? Hrát na sluchátka je opruz. Jo, to by také chtělo.

Došla na nás řada a já, že chci pedál, controller k Rolandu. Slečna se omluvila ve stylu, že je jen pokladní, ale byla vstřícná a že nám to najde v katalogu. To jsme po chvilce vzdali, protože já nevěděl přesně, jak se to katalogově jmenuje, a ona asi netušila vůbec, co chci. Že to má za sebou ve skříni, to jí nevadilo, ať si odchytíme nějakého prodavače. To už jsem sice zkoušel před tím, ale šli jsme to zkusit znovu. Negative. „Tak to budou asi ve skladu nebo to zkuste dole“, doporučila pokladní, když jsme se k ní vrátili podruhé.

OK, byl jsem v obchodě podruhé v životě a o tom, kde je sklad, jsem zatím neměl potuchy. Zašli jsme dolů, kde je sekce bicích. A prodavač tam byl. Kluk v pohodě, milý, ochotný, jen že nahoru jít nemůže, že musí být tady, že si máme odchytit někoho nahoře. Asi špatně vidím a určitě mám i malou trpělivost, když po půl hodině odcházím a děkuji u pokladny, že už mě to hledání prodavače fakt nebaví.

Cestou domů dcera řeší, proč jsem nekoupil tu flétnu. Já řeším, jestli jsem měl začít tím, že se prokážu zákaznickou V.I.P. kartou, i když žádné V.I.P. služby nepožaduji. Nebo ano?

Microsoftu utekl klíč k windows 7

Srpen 29, 2009

Článek o tom, jak Microsoftu unikl klíč k OEM verzi windows 7 a každý je teď může mít zadarmo a Korejci chystají Windows 9. I kdyby to (ty windows 9), nebyla pravda, je to krásné čtení.